|
|
|
|
Základní informace jsme čerpali a texty jednotlivých zjevení jsme přebrali ze dvou publikací základního významu : Především je to publikace německého faráře A.M.Weigla–Maria, Rosa Mystica, jejíž první vydání vyšlo v roce 1974 a dočkalo se mnoha dalších vydání a překladů do řady světových jazyků. Podklady pro publikaci A.M.Weigla připravil německý kněz P.Tadeáš Laus z řádu Salvatoriánů, a to na základě osobních hovorů s vizionářkou a tehdejším místním farářem otcem Rossim. Publikace obdržela 9. 2. 1974 imprimatur. Publikace byla v dobách komunismu přeložena i do češtiny otcem Josefem Fabíkem, farářemv Horním Štěpánově a samizdatově rozmnožována. Z tohoto překladu jsme některé texty po úpravě s dovolením překladatelovým převzali. Druhou důležitou publikací, vycházející z knihy P. Weigla je rovněž německá publikace Maria,Rosa Mystica od Horsta Mehringa, kterou s církevním schválením z roku 1974 vydal St. Grignion Verlag, Alttöting Životopisné údaje o Pierině Gilliové byly čerpány z článku André Castelle - Apparitions de Maria a Montichiari – Stella Maris NO 260, Mai 1991. |
|
|
Svatá Crocifissa di Rosa byla kanonizována papežem Piem XII. v roce 1954. |
|
|
O prvním zjevení 24. 11. 1946 se publikace A.M.Weigla nezmiňuje a obecně se za první zjeveníuvádí vize z 1. 6. 1947. Podrobně se o prvním zjevení rozepisuje až H. Mehring, jehož se přidržujeme. |
|
|
Fontanelle v italštině znamená pramének, studánka, fontánka. |
|
|
Papež Pius X. Odsoudil modernismus encyklikou Pascendi z 8.9.1907. |
|
|
Přijímání na ruku zamítl už papež Pavel VI. (Memoriale Domini 29.5.1969).Existuje řada opětovných příkazů a upozornění, a to nejen o přijímání na ruku, ale ve věci přijímánívůbec, papeže Jana Pavla II., např. už z 24.2.1980; další papežský dokument je např. z 1.6.1988. |
|
|
Kněžím, přemilým synům Panny Marie, MKH Olomouc 772 00, Černochova 7 – 1991. |
|
|
Marguerite – Message d l' Amour misériocordieux aux petites Ames 2. La Légion des petitesAmes, rue de Chevremont 99 B-4601, Vaux-sous-Chevremont, Belgique. Imprimatur 1988. |
|
|
Confidences de Jésus a ses pretres et a fideles. Edition du Parvis, Hauteville, Suisse 1990. |
|
|
S tímto Ježíšovým prohlášením jsou naprosto v souladu prohlášení všech papežů od počátku 18. století proti svobodnému zednářství - citujeme aspoň hlasy dvou papežů : Pius IX. v r. 1873 napsal : „Satanský duch sekty se ukázal zejména na konci minulého století, v němž došlo k násilnýmrevolucím ve Francii, rozrušivším celý svět a dokazujícím, že je nutno očekávat úplné rozloženílidské společnosti, nebudou-li síly této zločinecké sekty poraženy.“ Lev XIII., který v r. 1884 zveřejnil proti zednářům celou encykliku „Humanum genus“, mezi jiným upozorňuje, že tato síla „napadla všechny vrstvy sociální hierarchie a v nitru moderních států začíná být silou, která je téměř rovnocenná jeho suverenitě“. |
|
|
Lucie – Le grand Message de la Croix. Piérre Téqui, Paris 1991 |
|
|
Confidences de Jésus a se pretres … |
|
|
Maria Valtorta, L 'Evangile tel qu'il m'a été révélé, Editeur Pisani, Isola del Liri, Italy 1983. |
|
|
Anglický františkánský teolog Jan Duns Scotus (asi 1266 – 1308) byl žákem, ale i protivníkem svatého Tomáše Akvinského. Podle něho měl Ježíš přijít na svět především jako Kristus Král, jeho skutečný první příchod jako Vykupitele byl vynucen prvním hříchem lidí, a je tedy vlastně jen „příležitostný“. Scotus mimoto hluboce rozpracoval mariánskou teologii a byl horlivým šiřitelem zejména Neposkvrněného Početí, a to právě proti Tomáši Akvinskému, který toto dogma neuznával. |
|
|
Viz cit. Lucie – Le grad message … |
|
|
Viz cit. Maria Valtorta |
|
|
|
